www.itc.cz
Již od roku 1998
CZ SP DE SP FR RU
ITC - Ing. Jan Žižka, IČ: 67908357, Sokolská 31, Lékařský dům, 120 00 Praha 2

ITC - Ing. Jan Žižka
Překlady a tlumočení

Překlady japonština

 
Provádíme všechny typy překladů japonského jazyka - překlady soudní i odborné. 
Tlumočíme do i z japonštiny. 

Překlady japonština
-

japonština je jazyk aglutinační, základním rysem je neměnnost slov podle pádu, čísla a času. Gramatické vztahy se vyjadřují pomocí partikulí, slovesné časy pomocí přípon (sufixů). Základní slovosled ve větě by bylo možno naznačit: podmět + nepřímý předmět + přímý předmět + sloveso. Sloveso hlavní věty stojí na konci věty. Partikule stojí za slovem, ke kterému patří.

Písmo - Japonština se píše znaky a dvěma abecedami, hiraganou a katakanou. Znaky se píší podstatná jména a slovesné a adjektivní základy, hiraganou se píší slovesné a adjektivní koncovky, partikule, ale i celá slova, katakanou se přepisují cizí slova, převzatá do japonštiny, a cizí jména, někdy má katakana funkci odlišující v písmu jako česká kurzíva. Hiragana i katakana jsou abecedy slabičné (kromě samohlásek a souhlásky N jsou to všechno slabiky, např. ka, sa, ta a pod.), kterým se souhrně říká kana. Japonský text je možno psát vodorovně (v řádcích zleva do prava) nebo svisle (shora dolů ve sloupcích od prava do leva).
V mezinárodním měřítku se používá anglický, tzv. Hepburnův přepis. Japonský přepis latinkou, tzv. rómadži, se používá vedle anglického přepisu v Japonsku ve speciálních textech, pomocných přepisech, nápisech, reklamách a pod. Je třeba však zdůraznit, že japonština všeobecně latinku nepoužívá a používá kombinaci znaků a obou japonských abeced, tj. hiragany a katakany.

Znaky - Každý japonský znak má v podstatě dvě čtení, sinojaponské a japonské. Sinojaponské čtení se používá ve složeninách, japonské čtení se používá v případech, kdy znak stojí osamoceně. Některé znaky mají pouze jedno čtení nebo jich mají více, např. dvě sinojaponská nebo dvě až tři japonská. Těmto čtením je třeba se učit od případu k případu. Rovněž tak jsou výjimky, kdy se složeniny nečtou sinojaponsky, ale japonsky. Způsob připojení hiragany ke znaku (u sloves) se nazývá okurigana. Postup psaní znaků (jednotlivé tahy) má svá pravidla, proto je mu nutné věnovat pozornost. Sinojaponské čtení je psáno většinou katakanou, japonské hiraganou. Pro zjednodušení bylo určeno 1.945 běžně užívaných znaků (tzv. džójó kandži), po jejichž zvládnutí by mělo být možné přečíst všechny běžné texty (noviny apod.).